Michal Tuška: fotograf volné přírody
Jen krátká zprávička.
Sláva! Konečně někdo oficiálně předložil podstatný, ne-li zásadní důvod klimatických změn, který se snažím už dlouho nejen na svých stránkách prezentovat.
Švýcarská studie ETH v Curychu zveřejnila stanovisko k řešení problémů globálního klimatu.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/klima-by-mohlo-zachranit-sazeni-stromu-tvrdi-svycarska-studie/1774785
Dle jejich závěru je pro zpomalení změn nutné pochopení vazby důležitosti stromů, potažmo lesů, na klima celé planety. Zpráva hovoří o potřebě jednak zastavit drancování lesních ploch pro dřevní hmotu a jednak o zastavení zvětšování ploch pro farmaření a pěstování technických plodin. To se netýká jen deštných pralesů, ale především veškeré tzv. kulturní krajiny!
Dalším nutným krokem jsou neodkladné výsadby dřevin a vhodných typů lesů na všech příhodných odlesněných plochách. Dle této studie by 15 - 20% nepoužívaných ploch nemělo žádný dopad na zemědělkou produkci a významně by zlepšilo současný stav. Jde jen o obecné pochopení, že nejde do nekonečna jen brát, ale že je nejvyšší čas také něco přírodě vracet. Ani nedoufám, že by lidstvo pochopilo potřeby přírody, ale spíše je možné pochopit potřebu změny alespoň pro vlastní sebezáchovu. Studie uvádí, že pro zastavení klimatických změn by bylo potřeba zalesnit dohromady plochu o velikosti Severní Ameriky. Obávám se, že právě tato informace, která měla alarmovat, bude spíše důvodem k pasivitě všech kompetentních orgánů z pocitu frustrace nad nemožným úkolem, místo toho, aby začali v mezích svých možností záměr prosazovat.
Vzhledem k enormním prostředkům plynoucím do různých "scifi" výzkumů je prostředků pro výsadbu a obnovování lesa , po přehodnocení priorit , jistě nadbytek.
Švýcarsko je při tom z pohledu lesnatosti oázou v rámci Evropy.
Jsem velice potěšený, že vědecká studie došla k závěru, který si vnímavý člověk může udělat sám. Jednotlivec však v tomto boji nemá žádnou šanci a jen globální zájem o nápravu může změnit globální přístup, potažmo naše klima. Je tedy jen otázkou, jestli, a pak jak rychle, tuto potřebu pochopíme a začneme dělat první kroky k nápravě. Je to velký úkol, ale je jistě mnohem důležitější i dosažitelnější, než se zase jednou poflakovat po Měsíci nebo třeba Marsu...
Malý dovětek.
Také se častěji mluví o tání ledovců. Nikde jsem ale neslyšel, a ani nečetl, ucelený rozbor skutečných důsledků. Zdaleka totiž nejde jen o vzedmutí mořské hladiny, i když právě tento dopad hmatatelně pocítí milióny lidí v přímoří. Mnohem horší je dopad na další ohřev planety. Na Zemi rychle tají kubické kilometry ledovců. Tání z pohledu fyziky spotřebovává ohromné množství tepelné energie.
Tím se proces ohřívání planety brzdí. Pokud na většině zaledněných hor ledovce zmizí a nebude tím odebírána další tepelná energie, bude se pod skleníkovými plyny hromadit teplo mnohem rychleji.
K tomu se připočte ještě přímé sluneční ohřívání ohromné povrchové plochy hor na tmavé, obnažené půdě. Veškeré prognózy a propočty nárůstu teploty na planetě diskutované v médiích se změnou křivky ohřevu z důvodu zmizení ledovců nepočítají. Jednoduše řečeno: "nepředstavitelná energie nutná k tání ledovců po jejich zmizení ohřeje planetu v krátkém období nesrovnatelně rychleji, než počítají nejhorší scénáře". Ani těm však nikdo nevěnuje patřičnou pozornost.