Michal Tuška: fotograf volné přírody
Usměvavou jsem poprvé potkal předloni, na podzim. Měla tehdy dva potomky v druhém roce života. Je to má nejoblíbenější medvědice a potkal jsem ji od té doby několikrát. Podle dřívějších fotek jsem ji také nazval - "Usměvavá". Vždy, jako by byla v dobré náladě. Na zimu už své potomky opustila a tak jsem čekal nějaké další mladé s novým jarem. Žádní se ale nakonec v jejím doprovodu neobjevili. Podmínky pro přežití mláďat byly v mírné zimě špatné. Staří medvědí, největší nebezpečí pro malé medvídky, se toulali skoro celou zimu. Rok chodila sama a nepřišla mi ve špatném stavu. Letos na jaře se opět žádné přírůstky vedle Usměvavé neobjevily. Zato jsem je jednou pozoroval opět všechny tři s původními, odrostlými mláďaty, letos už ve čtvrtém roce života. Je to divné. Něco zlého se jí muselo přihodit. Buď přišla v zimě i o druhou várku mláďat nebo je nějak nemocná a mladé mít nemůže. Každopádně, potkat ji až letos, už by mě určitě nenapadl název "Usměvavá" spíše "Smutná"...