Po dlouhé době jsem vyrazil na jesenické hřebeny, nedaleko od Praděda. Původní záměr byla samozřejmě jelení říje. Před vrcholem prudkého hřebínku, ještě ve smrkovém lese, se však objevilo několik kamzíků. Nečekaný úlovek mi zpestřil vycházku, ale kamzíci mi bránili v postupu k jelenovi, který se spoře ozýval někde za hřebenem. Sluneční paprsky už do těchto míst nedosáhly. Po chvíli jsem je musel jemně přesvědčit k odchodu a pokračoval jsem za původním plánem. Snímky kamzíků jsem ovšem příděl štěstí vyčerpal a jelena mi vyplašili turisté, sestupující k vodopádům Bílé Opavy. Několik jelenů jsem nakonec slyšel z okolních lesů, ale našoulal jsem jen tlupu laní a mladého jelínka. Na tuto skupinku ještě říje velice nezapůsobila a tak se s večerem pásli na okraji smrkové mladiny. Krásný večer na loveckém chodníku i tak stál zato. Jak je ze snímků vidět, kamzíci nedevastovali nejvzácnější jesenickou květenu, ale spokojeně se živili v chudém smrkovém lese.