Na poslední výpravě za medvědy mi, v devět hodin dopoledne, přišel na loučku sirotek divočáka. Bylo to malé letošní sele, které přišlo o sourozence, ale především o matku. Vzhledem k intenzivnímu lovu v nedávné době je velmi pravděpodobné, že za tímto stavem je opět lovec. Vyděšené sele si vzalo jen málo z předložené kukuřice a opět zmizelo. Večer se ukázalo opět, ale zase jen na malý okamžik. Pokud se mu nepodaří rychle vnutit nějaké jiné matce do tlupy, nemá pražádné vyhlídky přežít zimu. Obzvláště v lokalitě šelem. Příroda je sice krutá, ale člověk, lovící většinou jen pro zábavu, ještě krutější...