Michal Tuška: fotograf volné přírody
Aspoň jeden žije, snad nejen on.
Konečně se mi podařilo zažít opět Velikonoce s medvědem. Bohužel přišel jen v noci - viz exif.
Snímač fotoaparátu si sice nějak poradí, ale automatické ostření je u Canonu zcela nefunkční.
Je třeba ostřit manuálně zkusmo přes hledáček, ve kterém téměř nenajdete ani siluetu. Jen tak zkoušíte, jestli se něco nechytne. Zkontrolovat výsledek hned po snímku nejde, objektivem by vyšlo světlo odražené od tváře. Navíc je medvěd téměř neustále v pohybu a dlouhé časy závěrky obrys zvířete rozmažou. Když je medvěd před objektivem jen dvanáct metrů (třetí snímek bez ořezu), je to docela adrenalin. Samozřejmě o přítomnosti člověka ví a je třeba ho příliš nepodráždit. Jak jsem zjistil až doma na monitoru po značné úpravě snímků, jde o Šátečka. Bude mít i podle stopy už nad stopadesát kg a začal být opatrnější. Ještě před rozbřeskem loučky opustil. Ale udělal mi radost, dělal mi dvě noci společnost.