Michal Tuška: fotograf volné přírody
Na rozloučenou s letošními pokusy mi přiletěl orel skalní a byl jsem za to rád. V příchod medvěda jsem po mnohých marných pokusech od dubna ani nedoufal. Rozhodně své oblíbené spády neopustili dobrovolně. S tím ale nic nenadělám...
Do letošního podzimu jsem vkládal mnoho nadějí. Také jsem si vyčlenil dosti času pro pobyt v lesích a na horách. Bilance je bohužel žalostná. Má oblíbená místa se za posledních necelých deset let změnila od základu. Jednoznačně - špatným působením člověka. To, co se v posledních letech děje v lesích, zdaleka nejen naších, nemá obecně se zodpovědným hospodařením nic společného. Je jedno, jde li o dřevo nebo o zvěř. Jsou to už jen komodity k dosažení plánovaných ekonomických výsledků. Klausem blahořečená "neviditelná ruka trhu" předvádí, co umí. (Taky bych mu rád předal vyznamenání za zásluhy - něco v duchu malin na Oskarech). Jak dlouho bude tahle, pro přírodu nesmírně destruktivní teze, rozhodovat o jejím životě? Kompetentní lidé mlčí - jde jim o zaměstnání a nekompetentní rozhodují a drancují...