Michal Tuška: fotograf volné přírody
Při nedávné cestě do lesa jsem projížděl silnicí zaříznutou do hlubokého úvozu. Za zatáčkou mě překvapila malá liška sehnutá uprostřed dlážděné vozovky. Naštěstí tu jezdím dosti pomalu, nejednou se tu na svazích k vozovce pásla zvěř. Zpomalil jsem a krokem jel k liščeti. Stále čichalo k nějakému fleku mezi kostkami. Přijel jsem k ní až na metr, spustil okénko vedle kterého tu stála a přemlouval ji, aby si šla hrát někam jinam. Až pohled na lidskou tvář přiměl šelmičku neochotně opustit vozovku, ale vyběhla jen na mez nad silnici, kde se zastavila a smutně zírala k autu. Podal jsem si fotoaparát a z krajnice udělal několik snímků. Když nakonec odběhla mimo dohled a já opět rozjel auto, o pár desítek metrů dál ležel na krajnici cár liščí kůže. Hned byla jasné, že o hru či zvědavost liščeti nešlo...