Sojky mám rád, ale je to s nimi podobné jako s ostatními krkavcovitými druhy. Jsou obecně dosti inteligentní a umí tento dar zdárně využívat. Neujde jim žádná potrava v jejich okolí. Pochopí stavění hnízd jiných ptačích druhů a dle chuti plení jak snůšku vajíček, tak nepohrdnou ani holátky. Při větším výskytu tím podstatně decimují menší ptactvo. Špičkou jejich rodu je však jasně krkavec. Ten příležitostně vyplení i hnízdo orla. Sojka ale bývá jedna z prvních, která objeví potravu a obvykle k ní i brzo slétne. Jednak je velice fotogenická, a tím mi příjemně vyplní čekání na další strávníky, jednak je opatrná a signalizuje ostatním hladovcům že je v okolí potravy nejspíše bezpečno. Na tento signál pak reagují příchodem i opatrnější živočichové, ať už jde o zmíněné krkavce nebo u masité potravy také šelmy.