Tato rozlehlá roklina ve Velké Fatře patří k mým nejmilejším. Je totiž velice těžko přístupná a obvykle tu proto nepotkávám žádné lidi. Zato zvěř se tu zatím běžně pohybuje i za dne. Stačí se posadit nad některou strž a být trpělivý. V galerii skal a žlabů se obvykle brzo něco pohne. Tady přišla silná laň s kolouchem, který se bez větší obavy pouštěl i mimo dohled mámy. Jedinou chybou je tu relativně větší vzdálenost od zvěře ve stržích. Pro lov nebo filmování je sice dostatečná, ale pro dobrou fotku už je to horší. Samozřejmě při troše štěstí může zvěř přejít i kousek kolem vás, ale to se mi tu zatím nepoštěstilo. Vlastně ano. Můj první medvěd je právě z této strže, ale fotil jsem ho na vzdálené, zcela opačné straně rokle. To přišel až na 18 metrů - viz fotky "Touha je zázrak"