Michal Tuška: fotograf volné přírody
Komentář k fotografii: Smutná krása.
Zdravím. Nejsi sám, kdo z čech běhá po slovenských horách s podobným rozladěním. Budem asi tak stejně staří a náš vztah k horám i přírodě bude dost podobný. Taky jsem nejraději, když na horách nikoho nepotkám a proto chodím rád mimo sezónu i značky. Tím rozhodně hory ani lesy nijak nedevastuju, jen tu devastaci často vidím. Před státním rozchodem jsem měl na Slovensku dost přátel, ale pomalu vymřeli nebo už do hor nedojdou. V nové generaci se vztah k nám divně mění. Jako přátelství bych to zrovna nenazval – viz i text Smutná krása… Máme smůlu, že ještě pamatujem ty lepší přátelštější časy a tak nás současný stav štve. Budem to muset nějak doklepat než vymřem, ale hory proto už asi neopustíme. Opravdu by už bylo vhodné začít selským rozumem rozlišovat, kdo v přírodě škodí a kdo se jí svým přístupem snaží pomoci. S klidem můžu říct, že převážná většina Čechů na slovenských horách má k přírodě větší vztah než tamní domorodci. Je jen výhodné mít nějakého viníka, který za všechno zlé může - tedy Čech! Smutné, ale co naděláme?!
Popisované zážitky i setkání s medvědy ti ale závidím. Snad ještě nějakého taky uvidím, dokud jsou…
Předně děkuji za příspěvek i otevřený názor. Je nás rozhodně víc s podobnou smutnou zkušeností z řad starších Čechoslováků, předně z Moravy, kteří nemohli nikam do světa, a tak si oblíbili blízké a dosažitelné slovenské hory. Ty si obdiv opravdu zaslouží. Naštěstí ještě stále mám pár dobrých i vstřícných slovenských přátel - i když jeden se vlastně narodil v Plzni. Až, jak píšeš, naše generace vymře nebo nebude už schopná po horách chodit, nově nastolené a obecně dosti nevstřícné podmínky mladí nebudou mít důvod akceptovat. Spousta mladých už dnes jezdí raději do Dolomit nebo do Alp, ale i mnohem dále. Mladí můžou kamkoli do světa a tuto naši nostalgii nesdílí. Nám stačilo i velice skromné ubytování, často v soukromí a byli jsme rádi za každou vstřícnost a přátelskost. Navíc tu nebyla žádná jazyková bariéra. Vstřícnost vystřídala komerce a kdo chce rozhazovat prachy, ten si dělá "kde chce co chce". To je vítáno. Všichni ostatní se pomalu stávají"Persona non grata". Jen porovnání cen a kvality služeb se světem je docela tristní. Nedávno jsme za noc v turistické ubytovně zaplatili pro čtyři osoby 100Eur. Ve středomoří nebo v rakouských či italských horách je za tyto peníze slušný apartmánek. Nu co, každý svého štěstí strůjce...
Co se týká medvědů, letos jedna velká bída. Taky z tohoto důvodu jsem to už vzdal. Příští rok se ale chystám hledat opět nové lokality a snad i nové přátelské kontakty. Někde snad být musí :-)
Já už podobné snahy vzdal. Jen jsem si kazil náladu a nikam to nevedlo. Nové přátele a ochotu tu už nepotkáš. Jen se bojím momentu, kdy přijde nějaká krize. Pak budou za všechno zlé na Slovensku jasní viníci. Není třeba ani jmenovat. To pak teprve uvidíš přátelství! Přitom, kdyby jsme jim od První republiky nestavěli naše filiálky v nejchudších oblastech, bačovali by dodnes. Navíc od Dunaje po Nitru by bylo Maďarsko. Za dobrotu – však to znáš. Od Třince mám na slovenské hory kousek. Rozhodně tam jezdit nepřestanu, jen se raději vyhnu lidem, předně těm, co se jako starají o přírodu. Přeju hodně pěkných zážitků s přírodou a málo střetů s lidma.
Nerad bych tu rozpoutal hlubší debatu na tohle téma. Negativní změnu k nám asi cítí hodně lidí v Česku, ale popisem historických omylů se tu nic dobrého nevytvoří. Nechejme si ty lepší vzpomínky a těšme se na krásu hor. Bez konfliktů a nepochopení jsou totiž stejně nádherné, jako za Československa...
Reagovat