Michal Tuška: fotograf volné přírody
Dobrý den. Potěšilo mě, že stránky opět ožily. Prošla jsem vše nové, a jak koukám, letos se toho dost urodilo. Zjevně jste měl i více štěstí na focení. To Vám přeju. Taky mě oslovily nové články, zvláště - Starý jelen i strom. Zajímavá paralela. Škoda jen, že tu ubylo fotek jiných žánrů. Máte zajímavé fotografické vidění. Musím ale přiznat, že mě potěšilo už jen to, že stránky stále fungují. V této podivné době jsem ráda za každé světélko pro duši.
Přeju krásné zážitky a klidné svátky.
I mě potěšilo, že se na stránky občas podíváte. Navíc, komentář jsem tu už dlouho neobjevil. Na moderních sociálních platformách se "všichni vyjadřují ke všemu" až je to dosti obludné. Po tom mi určitě smutno není, ale za pochvalu je rád každý. Ani kultivovaná kritika není na škodu.
Máte pravdu, že jsem hodně omezil focení mimo zvěř. Má to více důvodů. Jedním z podstatných je rostoucí věk. Dříve jsem s sebou stále nosil dosti těžký fotobatoh, plný možného i nemožného vybavení. Proto jsem mohl přejít na focení jiného žánru za pár minut. Pokud jdu do lesa dnes, mám obvykle jen fotoaparát s teleobjektivem. Dokonce už jsem s leností došel tak daleko, že na vycházky někdy nenesu vybavení žádné, tedy kromě mobilu. Sbírám si ale pořád pěkné záběry do své duše. To vypnout nejde.
Děkuji tedy za vzácný komentář, a pokud Vás něco na stránkách zaujme, prosím pošlete odkaz dál, k lidem se zájmem o přírodu a vše hezké.
Komentář k fotografii: Na sklonku říje
Kde to bylo foceno, podle mých zkušeností je kolem 5.8. říje na vrcholu, ne na sklonku. a to nebydlím na horách, ale v asi 350 m nad mořem. Běžně trvá do 12-15. srpna. Dokonce jsem viděl pokládat srnce ještě 18.8.
ReagovatNijak se nepřu. Srnčí i jelení říje se vlivem počasí bohužel posouvá a v této lokalitě jsem opravdu fotil již jen závěr říje. Říjištní kruhy kolem keřů tu byly v údolí potoka vidět mnohem dříve. Mám fotky srnčí říje příkladně z Polany, kde jsem místo medvědů pozoroval pokládání i v druhé dekádě srpna. Také jelení říji jsme dříve běžně fotíval i kolem desátého října, ale poslední roky je to spíše o měsíc dříve. Nezbývá, než se přizpůsobit. Je také známý fakt, že některé srny v říjí nezabřeznou a mohou být pokládané i mnohem později, třeba i v pozdním podzimu. Plod se pak vyvíjí bez běžné embryonální latence.
ReagovatKomentář ke článku: Co bude s medvědy na Slovensku
V plné míře s Vámi pane souhlasím, je to vše na posr.ní, bohužel musím to tak napsat. Pěkné Velikonoce.
ReagovatUž jsem se "obával", že komentář snad ani nelze vložit. Od covidu jsou tu reakce na mé snahy nulové.
Děkuji za souhlasné stanovisko.
Pěkné svátky i Vám.
Ahoj.
Život na stránkách nějak utichl. Od jara jsem tu neobjevil nic nového. Už máš přírody dost? :-) Snad ne zdravotní problémy?
Ahoj Miro.
Děkuji za podnět i zájem.
Máš zcela pravdu. Od jara se nějak nemůžu donutit k práci na stránkách. Je to předně touto„divnou“ dobou spojenou s válkou a dalšími problémy světa.
Vždycky jsem se snažil lidem nabídnout nějaké fotky pro občasný zájem nahlédnout na mé stránky. K tomu jsem psal mnoho článků a úvah pro lidi, kteří měli zájem si něco přečíst o přírodě a snad i najít jiný pohled a souvislosti k našemu přístupu k lesům a přírodě. Většina lidí ztratila zájem o problémy okolního světa, protože jaksi citelně očekávají vlastní. Těm zřejmě neunikneme nikdo. Vše, co na stránky dávám fungovalo v době, kdy nikdo neřešil možné existenční problémy. Celý mediální svět nás plošně bombarduje špatnými zprávami, předně těmi, které si jen těžko ověříme. O rozbor opravdových příčin, viníků a dopadů se tu ale mlčí jako v hrobě. Bystřejší lidé si alespoň všímají, kdo má z dané světové situace opravdový prospěch. Kdo se z nedávného ekonomického svrabu raketově vystřelil ke konjunktuře. Je však vcelku jedno, jestli jsme jen otroky podsouvaných myšlenek nebo jsme schopni hlubší analýzy a vlastních závěrů. Ve výsledku jsme všichni jen pozorovatelé prosazování ekonomických zájmů pár vyvolených. Nemáme žádnou moc dění zvrátit, dokud se nestane něco obludného. Až pak, dle historie přijde doba, kdy zase chvíli začne fungovat zdravý rozum. Tak to prostě s lidskou populací už chodí…
Co se týká mého focení, tak jaro jsem dosti prožil na Slovensku, ale po medvědech se v bývalých dobrých lokalitách slehla zem. Hodně se pytlačí a medvědi jsou v horách opatrnější. U dědin nefotím a pokažená popelnicová populace je reálně chráněnější, než zdravá populace v odlehlých lokalitách. Po medializovaném medvědu u dědiny vystřelí málo kdo.
Abych se konečně pohnul z místa, tak na stránky dnes dávám nový článek o psech. Také pro poměrně aktuální zážitky s těmito čtyřnohými přáteli. „Pes, nejlepší trápení člověka“
Díky za impulz a měj se pěkně.
Po delší době jsem si vylepšila covidovou náladu nakouknuím na Vaše sránky. Byl to příjemný únik z tohoto nervózního a neoptimistického světa, za což tímto děkuji. Mám ale jednu připomínku. Nejraději klikám na malou fotku - náhodný výběr, která nabízí zcela neuspořádaně prohlížení všech kategorií. Nešla by tu udělat možnost "prezentace", kdy by se tato nabídka zapla na celé obrazovce? Třeba novým tlačítkem. Mohli bychom si tak pustit náhodné snímky jako spořič, třeba při nečinosti počítače v práci. Za zvážení děkuji a přeji další úspěšné fotolovy.
Jarka
Děkuji za komentář i impulz. Už jsem se obával, že snad ani komentář vložit nejde. Reakcí na jakékoli zdejší podněty je totiž žalostně málo. No, jsou i horší věci v životě.
Nad možností popsané prezentace jsem dumal už dříve, ale nedovedl jsem věc do reálu. Vaším podnětem se k řešení opět vrátím a snad to tentokrát dotáhnu k funkčnosti - tedy spíše můj programátor, kterého požádám.
Ahoj Michale
S potěšením vidím, že letošní sezóna byla docela úspěšná. Alespoň podle posledních fotek. Už to vypadalo, že jsi na medvědy zanevřel :-). Taky ses opět rozepsal a mám co číst. Škoda, že číst se lidem moc nechce. (počet otevření článků). Nutíš je přemýšlet, a to nemají rádi. Taky jsem něco nafotil, mrkni na stránky.
Pěkné svátky a hodně zdraví v této divné době.
Jarda
Díky za zájem i příspěvek. S medvědy to bylo špatný a Slovensko mělo navíc letos zavřené hranice až do června. Nejlepší doba na medvědy je hned po sněhu, až do do doby, kdy se všechno zazelená. To jsem na Slovensko koukal jen v televizi. Články píšu průběžně, obvykle na nějaký podnět. Máš pravdu, že většina návštěvníků stránek jen koukne na fotky a články nečtou. Tím méně komentářem reagují. Je to prostě tak, jak píšeš. Nedávno jsem prodělal dosti nepříjemný covid a tak mám víc času na stránky něco vložit. V podstatě jsem ani nemohl nic jiného dělat. Snad už to bude lepší. Nádherně zasněženou zimní idilku jsem sledoval jen z okna. Na Tvý stránky jsem koukal - viz komentář a přání. Fotíš krásně, máš dobré oko. Já jsem spíš fotolovec než opravdový fotograf, a tak se kvalitou měřit nebudu. Navíc post-processing je má neoblíbená disciplína :-)
ReagovatKomentář k fotografii: Touha je zázrak, takže přej si co chceš II
Dobrý deň, na stanici v Ostrave - Svinove ste dal tip na fotky, ďakujem. Zaujímavé a nádherné zábery.
Píšete, že ste medveďa pozdravil ako aj diviakov keď stretnete. Ako? A ešte som sa vás zabudol spýtať, ako reagovať a ako sa správať pri náhodnom strete s medveďom. Ďakujem.
Kontakt na fotky v Ostravě nejpíše dal přítel Milan, se kterým se na Slovensku potkávám. Před zájmem o medvědy je třeba si toho co nejvíce načíst a podívat se na videa - jak se chovat v teritoriu medvěda. U medvědů je to prosté, první pravidlo je nepřekvapit medvěda. To může být opravdu nebezpečné. Pokud medvěda vidíte dřív než on Vás, pak je vhodné se otočit a klidně odcházet. I kdyby Vás zaregistroval, už to pro něj není nebezpečí - vzdalujete se. Pokud se medvěd přibližuje a neví o Vás, je dobré ho nepustit pod třicet metrů a včas na sebe upozornit klidným hlasem nebo pohybem - obvykle pozdravím prostým "Ahoj medvěde". Pak je třeba se pootočit a odcházet. Medvěd o kontakt s člověkem nestojí a obvykle se také otočí k odchodu. Zájem o medvěda, upřený pohled,vzpřímený postoj, snaha lidí fotit a podobně může být vykládána medvědem jako příprava k útoku nebo prostá neúcta k jeho svrchovaností a může následovat zastrašovací náznak útoku nebo útok. To za pokus rozhodně nestojí.
V případě medvědice s mládětem je třeba jednat ještě opatrněji a včas vyklidit pole. U poraněného medvěda to může být velký problém a pak je to o tom, co máte vepsáno v osudu...
Přeji mnoho pěkných zážitků
Komentář k fotografii: Posedů není nikdy dost !!!
Delší dobu sleduju vaše časté útoky na loveckou komunitu a už musím reagovat. Nevím kdo jste a čím jste, ale nejspíš lesák nebudete. O lese zato píšete stále, jako byste byl nejméně děkan lesnické fakulty. O potřebách lovu asi moc nevíte a navíc všechny nás lovce hážete do jednoho pytle. Rozhodně znám hodně dobrých lovců a za jednoho se hrdě považuju také sám. Nejen vy máte dlouholeté zkušenosti, rozhodně je mají i mnozí z nás! To že něco nechápete není důvod k neustálému osočování a ironii. Buď pište o konkrétních situacích a špatnostech, nebo se do toho jen obecně nevměšujte. Vytváříte tak špatný a zkreslený obraz všeho kolem lovu.
Velmi by to potěšilo určitě nejen mou osobu.
Předně děkuji za komentář.
V tom, že nejsem lesník ani nemám lesnické vzdělání máte pravdu. Za padesát let velmi intenzívního vztahu k přírodě a lesu však mám dosti vědomostí, zkušeností i možností porovnání, abych podobné články mohl psát. Není to nikdy vědecká studie, ale obvykle jen pohled a názor pozorovatele.
Význam výrazu - "potřeby lovu" mi, promiňte, v naší krajině poněkud uniká. Potřebu lovu chápu u domorodců v pralese, ale i kdekoli jinde, pokud na tom záleží přežití a výživa jedince či společenstva. U nás je potřeba lovu obvykle jen ze dvou důvodů. Prvním je vášeň ve střelbě do živého cíle, druhým je možné plnění ekonomických ukazatelů nebo generování zisku (mnohdy osobního). Nejhorší je kombinace obou důvodů. Nebavím se tu o rozumné potřebě redukce zvěře nebo chovných zásahů, což je z mého pohledu jedinou omluvitelnou formou lovu v našich podmínkách. Za potřebu redukčního odstřelu se velmi často schovává jen vášeň lovit. Strašák přemnožení u klesajících počtů je velice pochybný. Stavy zvěře totiž v našich lesích od dob lidové myslivosti značně klesly. To mi nikdo nemůže vyvracet. Znám podrobně i dlouhodobě mnoho revírů a všude je trend stejný. Obecně špatný přístup je také vidět na klesající kvalitě trofejí. Zmenšením výměry honiteb a možností kšeftování s nimi už nikomu nedává šanci na smysluplný chov. Proto každý střílí to nejlepší, co mu před hlaveň kulovnice dojde. Nejlepší trofej na lovecké stěně je v podstatě medailí za barbarství. To, co má nejlepší trofej je především nejsilnější a nejzdravější exemplář nutný pro chov.
Píšete, že se považujete za "dobrého lovce". Jaké kritérium vás k tomu vede? Počet zastřelené zvěře, hodnotné trofeje na stěně, metody lovu a přístup k potřebám chovu? Dobrý lovec byl i Buffalo Bill nebo Hemingway, bohužel lovili jen pro radost ze zabíjení...
Máte ale ještě v jedné věci pravdu. Současné počínání lovců i s velkým "L" nechápu a chápat nemůžu.To ovšem zdaleka neznamená, že je nebudu komentovat. Pokud totiž budou všichni jen mlčet, těžko se na přístupu ke zvěři a lesu něco změní. Pokud kohokoli mé texty přinutí alespoň o uvedených přístupech a souvislostech přemýšlet, není to zbytečná práce. Za tím si stojím a proto zde nejsem anonymně podepsaný pouze jako "Nelovec".
Komentář ke článku: Procházka po sedmi letech.
Zdravím pane Tuška, pravda je, že my starší. aspoň soudě podle toho, že uvádíte že to místo navštěvujete 50 let, můžeme jenom nostalgicky vzpomínat. Ovšem mladí, kteří nezažili přírodu v takovém stavu, jako my, před používáním chemie v zemědělství, kdy se v tuto dobu odevšud ozývalo koroptví čiřikání, chybí jim vztah, k tomu, co bylo dříve, nezažili to a podle toho se i chovají.
ReagovatKomentář ke článku: Něco pozitivního
Zdravím pane Tuška, s chutí si pročtu vaše článku, ale ten zničený les nepokládám za chybu současných hospodářů, ať už jde o Lesy české republiky, nebo církevní a soukromých vlastníků. Chyba bude spíš v minulosti, kdy se vysadily smrkové monokultury a následná teplá a suchá léta, kdy se kůrovec přemnožil. Normálně má dvě rojení, ale v těch extrémě teplých a suchých létech to stihl i čtyřikrát, čili jejich počet narůstal kvadraticky.
Les znovu doroste, už se nesází na takových plochách čistě smrk, snad se to v budoucnu příznivě projeví.
Daleko víc mě zneklidnuje způsob hospodaření zemědělců, kdy pole se stávají a je to viditelné čím dál více, pokud se týká fauny - naprostou pouští. Nejen že mizí hmyz, ptáci, srnčí zvěř, o zajících, bažantech, nebo koroptvích se nemá ani cenu bavit, ale mizí i půdní mikrofauna, což asi bude v příštích letech dost velký průšvih. Věřím, že lesy se vzpamatují, pokud nebudou pokračovat počasní extrémy, ale u zemědělské půdy si tím zdaleka nejsem jist.
Už dlouho jsem nikoho nevyprovokoval k jakékoli reakci, i když se o to i dosti snažím. Reakce totiž napoví, jak mohou jiní lidé vidět předložený problém. Mnoho lidí vnímá jen dílčí aspekty, a to jen pokud se jich nějak přímo dotknou, jako sucho, horko, uschlý les... Obvykle však nevidí celkový rozsah změny a její souvislosti. Proto se snažím různými texty provokovat k přemýšlení o hlubších souvislostech.
Máte jistě pravdu, v tom, že současný stav lesa nezpůsobilo současné vedení lesů ani soukromí vlastníci. Opravdu především jen mají tu smůlu, že správa nad zbytkem lesních ploch vyšla právě na ně. Jsou to však právě oni, kteří by měli všemi prostředky žádat o změnu přístupu i statutu lesů. Pořád se na lesy hledí jako na továrnu, produkující dřevo potažmo ekonomický zisk. Když se nedodá naplánovaný objem dřevní hmoty nejsou prémie. Dřevní hmoty v našich lesích za posledních pár let ubylo více, než bylo v plánech vytěžit za několik desetiletí. Ať už jsou důvody i viníci jacíkoli zůstává tu stejný přístup vlastníků, často státu, tedy priorita produkovat zisk. Naopak, za staletí zisku z lesů je třeba do nich všemožně investovat. Vystudovaní odborníci v soukromém nebo státním sektoru lesů přece musí vědět, že je potřeba změnit obecný statut lesů na přírodní bohatství. Lesy jsou vydrancované do té míry, že v současném - ekonomickém pojetí nelze lesy zachránit. Už jsem to psal v mnoha článcích - les není barevná plocha na mapách katastrů! Funkční les je především starý a zdravý les, tvořený především ohromnou dřevní hmotou. Jen takový les řídí klima a hospodaření s vodou ve svém dosahu.
Vysadit nové, druhově pestré lesy po smrkových kalamitách je neobyčejně záslužná věc. Můžeme poděkovat za letošní přemíru srážek, kdy se snad větší část zalesnění i ujme. To je však jen dílo náhody - nebo snad sebezáchovné gesto přírody, jinak by sucho posledních let většinu nových výsadeb stejně zničilo.
I přes nadměrné, nutné těžby kalamitní kulatiny se ale pro ekonomický tlak plnění plánu kácí i zdravé stromy. Dokonce se kácí zdravé bukové i dubové stromy v míze, tedy ve vegetačním období,dalece před dosažením jejich těžebního věku. Navíc, vydrancovat všechno dřevo z lesa - pokud možno i klestí formou štěpky je zcela proti potřebě zdravého a silného lesa. Ze zákona by mělo konečně přijít nařízení, které chrání staré stromy nad vhodně zvoleným stářím - tak aby v přiměřené části lesního hospodářství takové stromy vůbec dožily.
Do lesů jezdím víc jak padesát let. Tuto dobu také les studuju všemi dostupnými kanály. I mnohem méně zkušený pozorovatel musí vidět trvalou devastaci našich lesů. Jednoduše lze porovnat s přístupem například ve Švýcarsku nebo hned vedle v Rakousku. Tam má les jiný statut než jen továrna na peníze. Je to totiž opravdové bohatství - tedy, pokud je.
S tvrzením o totální devastaci zemědělské půdy zcela souhlasím. Vše totiž není založeno na vlastnictví, ale na pronájmu. Opravdový vlastník je totiž hospodář na dlouhá období a pár takových statků v republice už máme. Nájemce obvykle jen v krátkodobém horizontu vydrancuje zdroje. Dokud budou proudit dotace těm co drancují, a ne těm co hospodaří, nic se v této rovině nezmění. Stejně jako s hospodářskou půdou je to v podstatě i s lesy. Je třeba změnit přístup a ten se nezmění bez změny legislativy a zákonů. K tomuto se ovšem naši politici nejspíš nikdy nevzepnou. Proto se i já snažím svou troškou přispět ke zvětšení obecného povědomí a následného tlaku na změnu.
Za Váš komentář děkuji.
nemohu se všemi vašimi argumenty ohledně hospodaření v lese souhlasit. Měl jsem možnost to poznat, když jsem odešel do důchodu z převážně sedavého zaměstnání. nabídl mi známý brigádu v lese, pracoval jsem tam manuálně 7 let. Sadil stromky, vyklízel paseky po těžbě, natíral mladé stromky před okusem, v podstatě mimo těžby, co bylo potřeba.
Takže jsem měl možnost podrobně pozorovat, jak kůrovec postupně začal likvidovat naše lesy. V době, kdy jsem na brigádu nastupoval, ještě kůrovec nepředstavoval vážné nebezpečí, tenkrát, aspoň v oblasti, kde jsem pracoval, to měli lesáci pod kontrolou. Okamžitě, tam kde se objevily kůrovcem napadené smrky, se vytěžily, větve a kůra se pokud to umožnilo počasí, spálily. To ovšem byl ještě celkem normální stav, v momentě, kdy začaly abnormálně suchá a teplá léta, se to začalo vymykat postupně víc a víc, prostě se nestačily napadené ohniska vytěžit a postupně se to dostalo do situace, kterou můžeme dnes pozorovat.
Ještě si dovolím poznámku k těžbě buku v míze, s tím jsem se opravdu nesetkal, každý lesák ví, že buk stejně jako habr, nebo bříza vytěžená v míze, se při teplém počasí rychle zapaří, dřevo tzv. skřenčí - začne hnít a zcela se znehodnotí. Není potom dobré ani na topení.
A o zisku z lesnické činnosti už dnes nemůže být ani řeč, kůrovcovou kalamitou spadla cena smrkového dřeva natolik, že dnes nevydělá na náklady, to je těžbu, dopravu, pěstební činnost. No a jak vidět, tak tento stav potrvá až do obnovy lesa, čili minimálně 60-70 let.
A ještě k té těžbě buku - je to dřevo, které se nesmí nechat příliš zestárnout, vytváří se u něj tzv. nepravé jádro, a zpravidla čím je strom starší, tím je podíl toho jádrového dřeva větší, to jádro je zcela nehodnotné, mrtvé dřevo, aspon pokud se týká zpracování, na topení je dobré.
Stav lesů mě mrzí, stejně jako vás, stále tam ještě chodím, i když mě dost omezuje dnes věk.
A pohled na Hostýnské vrchy, kde žiju, je opravdu dnes velice žalostný.
Děkuji za stanovisko i reakci.
Jsme na tom dosti podobně, jen já pro lesy pracoval převážně na studentských brigádách. Je pravda co píšete, lesníci znali téměř každý strom a napadené dřevo se hned zpracovalo nebo posloužilo po pokácení nejprve jako "lapák". Sám jsem je obcházel s postřiky. Jenže kalamita kůrovce se rozšířila předně pro špatně vysázené monokultury smrku především z minulého století. Problém se suchem a vzrůstající teplotou je ovšem mnohem staršího data - postupné odlesnění krajiny - celosvětově, v Evropě od Středozemního moře k severu trvající v podstatě dodnes. Proto píšu o nutné změně přístupu k lesům. Fakt, že na mapách v ČR plocha lesů roste je chvályhodný, ale jejich biomasa (dřevní hmota a stáří porostů) zatím stále dramaticky klesá - to je právě ten faktor lesa, který nanejvýš potřebujeme chránit! Budu tu opakovat myšlenku z mé předešlé reakce " Po tisíciletí z lesů bereme, je potřeba jim konečně začat dávat bez ohledu na ekonomiku takového podnikání!" O kácení listnáčů v míze vím své, dokonce ve chráněných územích. Pro tuto informaci nemusíte být nutně v lese, dřevo se samozřejmě z lesa odváží na tahačích. Po silnicích jsem vzhledem k svému zaměstnání projel téměř milión kilometrů. Dívám se, jaké dřevo kamiony vezou. Mnoho lidí si toho ani nevšimne. Vytěžené dřevo je nejprve přibližované lesními mechanizmy po kamenitých a blátivých lesních cestách na skládky, tyto odřené a zablácené kmeny bez jediného lístečku již nebudí takovou pozornost a jsou deklarované jako uschlé nebo napadené. O způsobech "hospodaření" jak se dřevem, tak i se zvěří bych mohl napsat obsáhlá pojednání, ale jak už jsem tu někdy dříve psal, "asi bych se jednou nevrátil z lesa..." Nepochybuji přes to o většinové snaze kompetentních lidí tento problém nepodceňovat a v mezích svého dosahu tyto trendy alespoň brzdit. Je to však málo. Opravdu to už dávno chce radikálně změnit celý přístup k lesům - vytvářejícím naše klima a vodní zdroje. Totéž samozřejmě platí pro zemědělské hospodaření - viz naše předešlá shoda.
Ještě malý dovětek. Výraz zisk jsem použil asi nevhodně, ale rozhodně jde o peněžní zhodnocení dřeva pro zlepšení ekonomického výsledku. Proto kamiony vozí stále i velké množství zdravých kmenů nejen listnáčů, ale i borovic a modřínů. Za ně se opravdu platí mnohem lépe. Když už ale ohromné plochy lesů byly vykácené z důvodu kalamit, pak jakýkoli zdravý úsek lesa by měl být tvrdě chráněný. Látá se tím propad hodnoty smrkové kulatiny a náklady na opětovné výsadby - které by, dle mého soudu, v této situaci měly jít především ze státních, či evropských prostředků. Uvádíte sám, že dřevo buku se nesmí nechat zestárnout. V tom je právě ta chyba pohledu. Dřevo buků a obecně staré jedlo-bukové porosty jsou základním kamenem zdravého lesa s ohromnou schopností přirozené obnovy i v našich podmínkách. Právě dřevo starých buků až po jejich poměrně rychlý rozpad tvoří biologický základ budoucího lesa a skýtá také ohromné hnízdní možnosti mnoha ptačím druhům. Tato jejich hodnota by měla být tou rozhodující, nikoli včasné zpeněžení mladé kulatiny.
ReagovatSouhlasím sice s váma, ale ekonomika má v reálu vždycky přednost, takže se vytěží buky ve věku, kdy je jejich dřevo nejefektnivněji prodejné, co na tom záleží, že hlavní odběratel je dnes Čína, stejně, jako u kůrovcem znehodnoceného smrkového dřeva.
Nakonec jistě jste podepsal petici za záchranu zemědělské krajiny, organizovala to Česká ornitologická společnost spolu s Mysliveckou jednotou, sehnali dost slušnou podporu ve formě podpisů no a výsledek je naprostá NULA, zemědělci si prosadili dosavadní hospodaření, přitom dotace, které dostávají jsou více než dostatečné. A právě proto, že mají dost prostředků, prosadili si to, co vyhovuje jim, že tráví nejen flóru a faunu v té krajině, ale i následné spotřebitele potravin. Takže iluzi, že se v tomto státě dožiju nějakého ekologického hospodaření, té jsem se dávno vzdal.