Michal Tuška: fotograf volné přírody
Fotit volavky není nic jednoduchého. Jsou to "opatrníci, kteří vidí i pod zem". Přílet volavky, stejně jako většiny velkých ptáků je zcela neslyšný. Pomáhá jim v tom chmýří na čepelích jejích per.Volavka nejprve neslyšně usedne někde poblíž, v koruně stromu a dává bedlivý pozor na pohyb a podivné změny ve známé lokalitě. Nejprve přiletí jedna a z dálky je kontrolována další skupinou. Pokud volavka slétne na zem, stále není vyhráno. Až po delší době klidu přilétnou ostatní. Stačí maličká chyba a všechny jsou rázem pryč. Když takto volavka chvatně odlétá, vytváří již pohyb křídel značný hluk.