Michal Tuška: fotograf volné přírody


Autor
Poslední aktivita: 2024-03-27 20:02:30

Náhodná fotka:

Večer po bouřce II
Večer po bouřce II
(počet zobrazení: 415)

Fotografie: Soustředění na provokatéra.


Fotografie: 
Soustředění na provokatéra.

Popis fotografie:

  Orel  a  jeřábek.    K  večeru  se  opět  objevil  orel.  Sedl  na  horní  konec  loučky  a  pozoroval  kryt.  Jsou  dvě  možnosti  jak  reagovat.  Rozhodl  jsem  se  pro  pasivitu  a  čekal  jsem,  jestli  orel  sletí  k  nabídnuté  potravě.  Kdybych  si  nachystal  teleobjektiv,  mohl  bych  jeho  klouzavý  let  loučkou  zachytit,  ale  určitě  by  si  pohybu  objektivu  všiml  a  odletěl  by.  Druhá  možnost  byla  počkat,  až  si  dodá  odvahy  a  sletí  k  potravě.  Pak  by  byla  šance  na  klidnější  focení  delší  dobu.    Orel  ale  mazaně  pokazil  obě  možnosti  najednou.  Klouzavým  letem  opravdu  sletěl  k  potravě,  ale  pokračoval  dál  bez  usednutí.  Bez  přípravy  jsem  tento  let  promeškal  a  poklidné  focení  u  návnady  se  také  nekonalo.  Den  byl  sice  krásný,  ale  vytrvale  se  nedařilo  udělat  žádnou  fotku,  o  fotce  dobré  nemluvě.  Uvařil  jsem  si  kávu  a  vychutnával  alespoň  ji.  Slunce  už  se  schovalo  za  vysoký  les  na  hřebeni  kopce  a  já  s  nevolí  pochopil,  že  dobré  světlo  je  tím  pryč.  Sice  je  světla  zatím  dost,  ale  pro  dobrou  fotku  je  světlo  podstatnou  součástí.    Když  jsem  opět  přisedl  k  okénku  v  krytu,  zaregistroval  jsem  v  listí  nedaleko  krytu  rychlý  pohyb  většího  opeřence.  Hned  v  závěsu  druhý.  Přeběhli  úzký  pruh  loučky  k  blízkému  keři.  Nálada  se  zvedla,  byl  to  pár  jeřábků.  Bál  jsem  se,  že  stejně  rychle  zase  zmizí.  Samička  opravdu  odlétla  spět  do  hrany  houští,  ale  sameček  se  schoval  v  keři.  Po  chvíli  jsem  ho  objevil,  jak  ve  svém  skvělém  maskování  prochází  vyšší  trávou.  Pohyboval  se  v  dosahu  keře,  kterým  si  kryl  záda.  Hledal  jsem  mezi  trávou  kousek  místa  pro  snímek  alespoň  celé  hlavy  bez  rušících  stébel,  ale  moc  se  nedařilo.  Několik  nadějných  snímků  jsem  nakonec  přece  udělal.  Občas  jsem  se  rozhlédl,  jestli  někde  nesedí  orel  a  nesleduje  mé  počínání.  Jeřábek  vběhl  zpět  do  houští,  ze  kterého  se  prvně  objevil  a  já  považoval  tento  malý  kousek  štěstí  za  uzavřenou  věc.  Ale  nikoli.  Když  jsem  se  rozhlédl  opět  po  orlovi,  právě  sedal  na  vysoké  smrky  nad  loučkou.  Opět  ihned  pohlédl  ke  krytu.  Chvíli  jsem  ho  pozoroval  a  dumal,  jestli  tentokrát  nemám  reagovat  aktivněji.  Když  jsem  se  podíval  dolů  pod  okénko,  jeřábek  už  si  tu  opět  vykračoval.  Pomalu  jsem  ho  ulovil  objektivem  a  na  orla  nebral  zřetel.  Několik  slušných  snímků  orlů  už  mám,  ale  jeřábka  zatím  ne.  V  husté  trávě  moc  šancí  na  skvělou  fotku  nebylo.  Také  jsem  měl  na  fotoaparátu  krátké  ohnisko,  které  čekalo  na  orla.  Přehodil  jsem  alespoň  tělo  fotoaparátu  a  s  menším  čipem  jsem  získal  téměř  jeden  a  půl  násobek  ohniska.  To  stačilo.  Jeřábek  už  vypadal  větší  a  lépe  se  dalo  i  ostřit.  Najednou  se  jeřábek  přikrčil  k  zemi  pod  keřem  a  téměř  zmizel.  Jeho  maskování  je  dokonalé.  Zvedl  jsem  oči  a  zjistil,  že  orel  i  přes  pohyb  objektivu  přiletěl  na  javor  naproti  krytu.  Rozhodně  mu  neušel  pohyb  objektivu  ani  jeřábek.  Zjevně  usoudil,  že  pokud  se  zajímám  o  jeřábka,  je  v  bezpečí.  Docela  mě  to  při  jeho  plachosti  překvapilo.  Chvíli  trvalo,  než  jsem  jeřábka  v  trávě  opět  našel,  ale  ani  se  nepohnul.  Asi  čtvrt  hodinu  se  nic  nedělo  a  já  jen  zoufale  sledoval,  jak  se  rychlé  ztrácí  světlo.  Pak  se  pohnul  jeřábek,  a  jako  by  ho  orel  přestal  zajímat,  zase  se  vydal  za  potravou.  Tentokrát  přímo  ke  krytu.  Přibližoval  se  velmi  rychle  a  já  sotva  stačil  hledat  vhodná  místa  pro  snímek.  Najednou  přestal    fotoaparát  ostřit  a  já  si  uvědomil,  že  mám  teleobjektiv    v  módu  ostření  6,3m  až  nekonečno.  Opeřenec  byl  již  blíž  než  minimální  ostřící  vzdálenost.  Rychle  jsem  se  snažil  přepnou  do  módu  se  zaostřením  nad  2,5m,  ale  nemohl  jsem  ve  spěchu  přepínač  nahmátnout.  Nakonec  se  vše  povedlo,  ale  to  už  byl  jeřábek  o  kus  blíže.  Opět  jsem  ho  našel  v  hledáčku  a  fotil. 
      Když  jsem  v  pátek  přijel  a  chystal  krmení  a  techniku  k  focení,  vzal  jsem  starý  kus  dřeva,  který  tu  léta  používám  z  různých  stran  pro  odsednutí  ptáků  a  položil  ho  téměř  před  okénko  krytu.  Snad  tu  něco  usedne.  Jeřábek  došel  až  k  tomuto  zvláštnímu  kusu  dřeva  a  vyskočil  na  něj.    Hned  jsem  udělal  pár  snímků,  ale  objekt  byl  příliš  blízko.  V  hledáčku  jsem  měl  jen  část  opeřence  a  jeho  fotogenický  podstavec  chyběl  zcela.  Opět  jsem  nasadil  původní  plnoformátové  tělo  fotoaparátu  a  už  se  do  záběru  vešel  pták  i  s  podstavcem.    Jsou  to  nervy  neudělat  chybu,  vše  rychle  poskládat  a  nevytvořit  nechtěný  hluk,  či  rychlý  pohyb,  který  by  zvíře  vyplašil.  Ani  toto  řešení  ale  nebylo  dokonalé,  celé  seskupení  totiž  vyznívalo  na  výšku  a  já  fotil  na  šířku.  Co  už.  Když  už  to  sneslo  tolik  změn,  udělám  ještě  poslední.  Začal  jsem  přetáčet  fotoaparát  na  výšku  a  pro  jistotu  s  každým  pootočením  fotil.  Jeřábek  nejen  že  neuletěl,  ale  ještě  se  čepýřil  a  pózoval.  Myslel  jsem,  že  mi  tím  konečně  chce  udělat  radost,  ale  důvod  byl  jiný. 
Po  všech  těch  manévrech  s  technikou  jsem  předpokládal,  že  orel  dávno  odletěl.  Mrknul  jsem  na  javor  a  orel  tam  samozřejmě  nebyl.  Byl  ale  u  návnady,  ke  které  přes  veškerou  mou  činnost  klidně  slétl.  Pochopil,  že  jsem  se  soustředil  na  bližší  objekt.  Vzdálenost  mezi  pózujícím  jeřábkem  a  orlem  byla  přitom  jen  asi  deset  metrů.  Jeřábek  věděl,  že  orel  je  na  tuto  vzdálenost  na  zemi  pomalý  a  proto  si  vystoupil  na  podstavec  a  provokoval.  Jistě  také  věděl,  že  někde  v  houští  ho  užasle  sledují  nadšené  oči  partnerky.  Jo,  to  je  ten  testosteron…         

Komentáře k fotografii

Zobrazit komentáře ( 0 komentářů ), Vložit komentář

Informace o fotografii

Zobrazit informace


Název: Soustředění na provokatéra.
Kategorie: Dravci
Podmínky focení: Volná příroda

Vloženo: 23.10.2018 22:07
Počet zobrazení: 312

Šířka: 800px
Výška: 566px
Velikost: 306.66KB
Datum pořízení: 21.10.2018 16:51
Fotoaparát: Canon EOS 5D Mark III
Objektiv: EF300mm f/2.8L IS USM
Čas expozice: 1/125
Clona (FNumber): f 5.6
Ohnisková vzdálenost(Focal length): 300mm
ISO: 500


Fotogalerie Michala Tušky
Design a kód Jan Chodúr