Michal Tuška: fotograf volné přírody


Autor
Poslední aktivita: 2024-12-21 22:12:26

Náhodná fotka:

Když les ožívá
Když les ožívá
(počet zobrazení: 745)

Komentář ke článku: Proč jsme tady?

Vložit příspěvek

Petr Dřímalka 18.12.2017 21:20

Komentář ke článku: Proč jsme tady?

Po  druhém  přečtení  Tvého  článku  jsem  pochopil,  že  není  myšlen  úplně  vážně.  Omlouvám  se  za  zaspamování  komentáře  a  půjdu  si  změřit  iq.  P.S.  Medvědi  jsou  super:).

Reagovat

Petr Dřímalka 21.12.2017 21:26

Nebyl  bych  v  tomto  tak  skeptický.  Nejsem  si  jistý  (a  dost  by  mě  to  zajímalo)  jestli  existuje  jiný  živočišný  druh,  který  se  snaží  úmyslně  (jakkoli  opožděně)  sám  o  sobě  snižovat  svůj  stav  a  ještě  redukovat  svůj  vliv  na  prostředí.  (Pokud  pominu  přirozený  vliv  evoluce  -  například  parazit  se  po  mnoha  generacích  "naučí"  lépe  vycházet  z  hostitelem  jen  proto,  že  jednou  dojde  k  (pravděpodobně  náhodné)  genetické  mutaci,  která  mu  umožní  přežít  a  replikovat  se,  zatímco  jeho  "hloupější"  kolega  příliš  rychle  zničí  své  přirozené  prostředí  a  vymře).  My  to  děláme  vědomě  (tedy,  alespoň  částečně),  a  to  nám  dává  lepší  šanci.  Jde  spíše  o  to,  zda  se  můžeme  jako  lidstvo  včas  dohodnout,  že  nastolíme  systém,  který  do  značné  míry  ekonomiku  podřídí  ekologii.  Asi  to  není  příliš  vlastní  lidské  povaze  (a  opět,  asi  povaze  žádného  druhu),  ale  ruku  v  ruce  s  vývojem  nových  technologií  by  to  myslím  mohlo  fungovat.

Reagovat

Michal Tuška 8.3.2018 10:15


Ahoj  Petře.    Pro  uklidnění  zdaleka  nejsi  jediný,  kdo  mou  "satiru"  přehlédl.  Napsal  jsem  to  schválně  poměrně  vážně  a  rádo  by  odborně.  Mnozí  čtenáři  se  po  přečtení  zabývali  spíše  technickou  stránkou  věci,  o  kterou  tu  ani  moc  nešlo.  To  podstatné  je  ale  zamyšlení  nad  tím,  jak  rychle  kráčíme  sami  proti  sobě,  ale  především  proti  přírodě,  která  nám  dává  podmínky  k  životu.  Navíc  je  velice  úspěšně  bereme  jiným  živočišným  druhům  a  nakonec  i  sobě.  Ani  významný  český  propagátor  astronomie,  kterému  jsem  pro  pobavení  tento  "alternativní  pohled  na  podněty  vesmíru"  poslal,  na  žert  nezareagoval,  ale  velice  kulantně  a  smířlivě  mi  napsal,  "že  se  asi  mýlím  a  že  energie  vesmíru  pracuje  jinak".  Velice  si  ho  vážím  i  za  to,  že  k  textu  přistoupil  profesionálně  jako  vědec  a  hledal  alespoň  kousek  uchopitelné  reality.  Také  za  snahu  mě  vyvézt  z  omylu.  Téma  nelogičnosti  chování  lidstva  není  zdaleka  jen  moje,  objevil  jsem  podobnou  potřebu  si  alespoň  absurdně  teto  trend  vývoje  vysvětlit  i  u  jiných  lidí.  Brzo  sem  vložím  další  dva  pohledy,  které  nejsou  mé  autorské,  ale  nalezl  jsem  je  u  inteligentních  lidí,  kterých  si  vážím.  Jejich  základní  myšlenku  jsem  si  dovolil  rozpracovat  do  uchopitelnějšího  tvaru.  Obě  ovšem  vedou  stejným  směrem,  k  varování  před  zjevně  špatnou  cestou  vývoje. 

Reagovat

Petr Dřímalka 17.12.2017 23:35

Komentář ke článku: Proč jsme tady?

Velice  zajímavý  a  podnětný  článek.  Přihodím  k  němu  několik  myšlenek  -  některé  více,  některé  méně  k  tématu.

Líbí  se  mi  Tvá  úvaha  o  smyslu  života  a  civilizace.  K  tomu  bych  chtěl  jen  podotknout,  že  samozřejmě,  víra,  že  lidská  civilizace  má  vůbec  nějaký  účel  je  pouze  antropomorfická  (sama  o  sobě  neexistující)  představa.  Každý  člověk  chce  věřit,  že  je  jedinečný  a  pomáhá  nám  věřit,  že  tu  "od  něčeho  jsme"  (třebas  i  jen  jako  zdroj  energie).  Nijak  to  neznamená,  že  tomu  tak  opravdu  je.  Osobně  si  myslím,  že  jsme  pouze  arogantnější  živočichové.  Po  všech  zkušenostech  s  náboženstvími  a  jinými  ideologiemi,  je  asi  lepší  přijmout,  že  žádný  účel  lidstva  není,  že  si  prostě  každý  musíme  to  své  najít  bez  jakékoli  psychologické  berličky.  Nakonec,  kdyby  existoval  předem  jasně  daný  smysl  života,  jaký  by  byl  smysl  zvědavosti,  otevřenosti,  poznávání  a  pokroku  -  toho  v  čem  jsme  tak  dobří?  Život  s  jasně  daným  smyslem  života  by  neměl  žádný  smysl.

Zaujala  mne  myšlenka  "včasného"  zásahu  stvořitele  a  jeho  existence  vůbec.  Samozřejmě,  pokud  by  tu  byl  bůh,  byl  by,  jak  je  všeobecně  uznáváno,  všemocný  -  jistě  by  pro  něj  nebylo  nikdy  pozdě.  Něco  by  na  nás  ušil.  Otázka  tedy  spíše  je,  nakolik  jsme  schopni  morálně  a  eticky  držet  krok  s  pokrokem  v  oblastech,  které  nás  mohou  ohrozit  -  a  to  i  hodně  brzy.  Může  to  být  třeba  omezený  bigotní  narcis  s  obrovským  egem  a  vodíkovými  bombami  (a  to  ani  nemluvím  o  Kimovi)...  Zajímavé,  že  ve  výčtu  řešení  přemnožení  lidského  rodu  nezmiňuješ  celkem  reálnou  možnost  řešení  radikální  a  poměrně  rychlou  cestou  úmyslnou  svépomocí  -  současné  dění  a  trendy  ve  "vysoké"  (dnes  už  jen  v  uvozovkách)  politice  naznačují,  že  by  to  nemuselo  ani  dlouho  trvat).  Myslím,  že  pravým  nebezpečím  pro  lidstvo  je  v  dnešní  době  spíše  sebestřednost  a  arogance,    často  maskované  jako  "zaručené  zprávy",  nebo  jako  náboženská  víra  (nezpochybnitelná  a  vždy  pravdivá  -  rozuměj  pro  jedince,  který  se  v  ní  náhodně  narodil  -  bez  ohledu  na  to,  která  to  je  a  jak  protiřečí  ostatním  vírám  i  zdravému  úsudku).  Také  "díky"  sociálním  sítím  stále  více  lidí  věří,  že  Země  je  placatá,  o  méně  zjevných  a  účelových  nesmyslech  ani  nemluvě. 

Poznámka  k  astronomii:  pokud  vím,  rozpínání  vesmíru  je  (mimo  místní  nesrovnalosti  jako  naše  budoucí  srážka  s  galaxií  Andromeda  za  nějaké  4  miliardy  let)  v  každém  bodě  rovnoměrné  a  je  vysvětlitelné  velkým  třeskem.  Žádný  další  zdroj  energie  netřeba.  (My  všichni  jsme  projevem  velkého  třesku,  a  rozpínání  vesmíru  je  ve  skutečnosti  už  ztrátou  energie,  rozpadem,  který  se  děje  v  každém  uzavřeném  systému.)  Co  je  záhadou  je  fakt,  že  se  vesmír  rozpíná  stále  rychleji;  pro  to  neexistuje  rozumné  vysvětlení  -  rozpínání  by  se  mělo  gravitací  zpomalovat,  mimo  např.  vysvětlení  typu  gravitačního  vlivu  vedlejších  "bublin"  okolních  vesmírů  (že  by  vliv  explodujících  civilizací?). 

Zajímavý  je  i  konec  Tvé  povídky.  Docela  věřím  tomu,  že  poslední  slova  pronesená  lidmi  (konkrétně  jedním  vědcem  druhému)  na  planetě  Zemi  budou:  "Hele,  ono  to  funguje"  (popřípadě  "Co  kdybychom  to  zkusili  takhle  ...").  I  když  asi  každá  štěpná  reakce  vody  vyžaduje  hodně  specifické  podmínky,  stejně  tak  i  fůze  prvků  vody  (např.  vodíku  na  hélium  -  extrémní  tlak  a  teplotu).  Možná  příhodnější  příklad  by  mohl  být  CERN  a  jeho  budoucí  pokračovatelé  pro  urychlování  částic,  ve  kterých  je  teoreticky  možné  vytvořit  třeba  mini  černou  díru.  Vědci  říkají,  že  se  taková  minidíra  okamžitě  vypaří  (a  dost  možná  se  tak  už  běžně  děje).  Uvidíme.  Pokud  z  nás  palivo  pro  vesmír  nezvládnou  udělat  vědci  (ti  jsou  zpravidla  vzdělaní  a  inteligentní),  poměrně  snadno  to  dokáže  politik  -  ten  je  odrazem  lidí,  kteří  jej  volí.  Může  na  to  stačit  i  jeden.

Reagovat

Michal Tuška 8.3.2018 10:13

Děkuji  Petře  za  první,  opravdu  odbornou,  reakci  i  za  přínosné  myšlenky  k  tématu. 
Samozřejmě  mi  nešlo  o  realistickou  technickou  vizí  vývoje  lidstva,  ale  o  podnět  k  zamyšlení. 
Mnoho  článků  píšu  i  uvádím  právě  z  tohoto  důvodu,  a  jsem  vždy  rád,  pokud  se  někdo  zamyslí.
Ještě  raději,  když  rozumně  reaguje. 

Reagovat



Fotogalerie Michala Tušky
Design a kód Jan Chodúr