Michal Tuška: fotograf volné přírody
Komentář ke článku: Něco pozitivního
Zdravím pane Tuška, s chutí si pročtu vaše článku, ale ten zničený les nepokládám za chybu současných hospodářů, ať už jde o Lesy české republiky, nebo církevní a soukromých vlastníků. Chyba bude spíš v minulosti, kdy se vysadily smrkové monokultury a následná teplá a suchá léta, kdy se kůrovec přemnožil. Normálně má dvě rojení, ale v těch extrémě teplých a suchých létech to stihl i čtyřikrát, čili jejich počet narůstal kvadraticky.
Les znovu doroste, už se nesází na takových plochách čistě smrk, snad se to v budoucnu příznivě projeví.
Daleko víc mě zneklidnuje způsob hospodaření zemědělců, kdy pole se stávají a je to viditelné čím dál více, pokud se týká fauny - naprostou pouští. Nejen že mizí hmyz, ptáci, srnčí zvěř, o zajících, bažantech, nebo koroptvích se nemá ani cenu bavit, ale mizí i půdní mikrofauna, což asi bude v příštích letech dost velký průšvih. Věřím, že lesy se vzpamatují, pokud nebudou pokračovat počasní extrémy, ale u zemědělské půdy si tím zdaleka nejsem jist.
Už dlouho jsem nikoho nevyprovokoval k jakékoli reakci, i když se o to i dosti snažím. Reakce totiž napoví, jak mohou jiní lidé vidět předložený problém. Mnoho lidí vnímá jen dílčí aspekty, a to jen pokud se jich nějak přímo dotknou, jako sucho, horko, uschlý les... Obvykle však nevidí celkový rozsah změny a její souvislosti. Proto se snažím různými texty provokovat k přemýšlení o hlubších souvislostech.
Máte jistě pravdu, v tom, že současný stav lesa nezpůsobilo současné vedení lesů ani soukromí vlastníci. Opravdu především jen mají tu smůlu, že správa nad zbytkem lesních ploch vyšla právě na ně. Jsou to však právě oni, kteří by měli všemi prostředky žádat o změnu přístupu i statutu lesů. Pořád se na lesy hledí jako na továrnu, produkující dřevo potažmo ekonomický zisk. Když se nedodá naplánovaný objem dřevní hmoty nejsou prémie. Dřevní hmoty v našich lesích za posledních pár let ubylo více, než bylo v plánech vytěžit za několik desetiletí. Ať už jsou důvody i viníci jacíkoli zůstává tu stejný přístup vlastníků, často státu, tedy priorita produkovat zisk. Naopak, za staletí zisku z lesů je třeba do nich všemožně investovat. Vystudovaní odborníci v soukromém nebo státním sektoru lesů přece musí vědět, že je potřeba změnit obecný statut lesů na přírodní bohatství. Lesy jsou vydrancované do té míry, že v současném - ekonomickém pojetí nelze lesy zachránit. Už jsem to psal v mnoha článcích - les není barevná plocha na mapách katastrů! Funkční les je především starý a zdravý les, tvořený především ohromnou dřevní hmotou. Jen takový les řídí klima a hospodaření s vodou ve svém dosahu.
Vysadit nové, druhově pestré lesy po smrkových kalamitách je neobyčejně záslužná věc. Můžeme poděkovat za letošní přemíru srážek, kdy se snad větší část zalesnění i ujme. To je však jen dílo náhody - nebo snad sebezáchovné gesto přírody, jinak by sucho posledních let většinu nových výsadeb stejně zničilo.
I přes nadměrné, nutné těžby kalamitní kulatiny se ale pro ekonomický tlak plnění plánu kácí i zdravé stromy. Dokonce se kácí zdravé bukové i dubové stromy v míze, tedy ve vegetačním období,dalece před dosažením jejich těžebního věku. Navíc, vydrancovat všechno dřevo z lesa - pokud možno i klestí formou štěpky je zcela proti potřebě zdravého a silného lesa. Ze zákona by mělo konečně přijít nařízení, které chrání staré stromy nad vhodně zvoleným stářím - tak aby v přiměřené části lesního hospodářství takové stromy vůbec dožily.
Do lesů jezdím víc jak padesát let. Tuto dobu také les studuju všemi dostupnými kanály. I mnohem méně zkušený pozorovatel musí vidět trvalou devastaci našich lesů. Jednoduše lze porovnat s přístupem například ve Švýcarsku nebo hned vedle v Rakousku. Tam má les jiný statut než jen továrna na peníze. Je to totiž opravdové bohatství - tedy, pokud je.
S tvrzením o totální devastaci zemědělské půdy zcela souhlasím. Vše totiž není založeno na vlastnictví, ale na pronájmu. Opravdový vlastník je totiž hospodář na dlouhá období a pár takových statků v republice už máme. Nájemce obvykle jen v krátkodobém horizontu vydrancuje zdroje. Dokud budou proudit dotace těm co drancují, a ne těm co hospodaří, nic se v této rovině nezmění. Stejně jako s hospodářskou půdou je to v podstatě i s lesy. Je třeba změnit přístup a ten se nezmění bez změny legislativy a zákonů. K tomuto se ovšem naši politici nejspíš nikdy nevzepnou. Proto se i já snažím svou troškou přispět ke zvětšení obecného povědomí a následného tlaku na změnu.
Za Váš komentář děkuji.
nemohu se všemi vašimi argumenty ohledně hospodaření v lese souhlasit. Měl jsem možnost to poznat, když jsem odešel do důchodu z převážně sedavého zaměstnání. nabídl mi známý brigádu v lese, pracoval jsem tam manuálně 7 let. Sadil stromky, vyklízel paseky po těžbě, natíral mladé stromky před okusem, v podstatě mimo těžby, co bylo potřeba.
Takže jsem měl možnost podrobně pozorovat, jak kůrovec postupně začal likvidovat naše lesy. V době, kdy jsem na brigádu nastupoval, ještě kůrovec nepředstavoval vážné nebezpečí, tenkrát, aspoň v oblasti, kde jsem pracoval, to měli lesáci pod kontrolou. Okamžitě, tam kde se objevily kůrovcem napadené smrky, se vytěžily, větve a kůra se pokud to umožnilo počasí, spálily. To ovšem byl ještě celkem normální stav, v momentě, kdy začaly abnormálně suchá a teplá léta, se to začalo vymykat postupně víc a víc, prostě se nestačily napadené ohniska vytěžit a postupně se to dostalo do situace, kterou můžeme dnes pozorovat.
Ještě si dovolím poznámku k těžbě buku v míze, s tím jsem se opravdu nesetkal, každý lesák ví, že buk stejně jako habr, nebo bříza vytěžená v míze, se při teplém počasí rychle zapaří, dřevo tzv. skřenčí - začne hnít a zcela se znehodnotí. Není potom dobré ani na topení.
A o zisku z lesnické činnosti už dnes nemůže být ani řeč, kůrovcovou kalamitou spadla cena smrkového dřeva natolik, že dnes nevydělá na náklady, to je těžbu, dopravu, pěstební činnost. No a jak vidět, tak tento stav potrvá až do obnovy lesa, čili minimálně 60-70 let.
A ještě k té těžbě buku - je to dřevo, které se nesmí nechat příliš zestárnout, vytváří se u něj tzv. nepravé jádro, a zpravidla čím je strom starší, tím je podíl toho jádrového dřeva větší, to jádro je zcela nehodnotné, mrtvé dřevo, aspon pokud se týká zpracování, na topení je dobré.
Stav lesů mě mrzí, stejně jako vás, stále tam ještě chodím, i když mě dost omezuje dnes věk.
A pohled na Hostýnské vrchy, kde žiju, je opravdu dnes velice žalostný.
Děkuji za stanovisko i reakci.
Jsme na tom dosti podobně, jen já pro lesy pracoval převážně na studentských brigádách. Je pravda co píšete, lesníci znali téměř každý strom a napadené dřevo se hned zpracovalo nebo posloužilo po pokácení nejprve jako "lapák". Sám jsem je obcházel s postřiky. Jenže kalamita kůrovce se rozšířila předně pro špatně vysázené monokultury smrku především z minulého století. Problém se suchem a vzrůstající teplotou je ovšem mnohem staršího data - postupné odlesnění krajiny - celosvětově, v Evropě od Středozemního moře k severu trvající v podstatě dodnes. Proto píšu o nutné změně přístupu k lesům. Fakt, že na mapách v ČR plocha lesů roste je chvályhodný, ale jejich biomasa (dřevní hmota a stáří porostů) zatím stále dramaticky klesá - to je právě ten faktor lesa, který nanejvýš potřebujeme chránit! Budu tu opakovat myšlenku z mé předešlé reakce " Po tisíciletí z lesů bereme, je potřeba jim konečně začat dávat bez ohledu na ekonomiku takového podnikání!" O kácení listnáčů v míze vím své, dokonce ve chráněných územích. Pro tuto informaci nemusíte být nutně v lese, dřevo se samozřejmě z lesa odváží na tahačích. Po silnicích jsem vzhledem k svému zaměstnání projel téměř milión kilometrů. Dívám se, jaké dřevo kamiony vezou. Mnoho lidí si toho ani nevšimne. Vytěžené dřevo je nejprve přibližované lesními mechanizmy po kamenitých a blátivých lesních cestách na skládky, tyto odřené a zablácené kmeny bez jediného lístečku již nebudí takovou pozornost a jsou deklarované jako uschlé nebo napadené. O způsobech "hospodaření" jak se dřevem, tak i se zvěří bych mohl napsat obsáhlá pojednání, ale jak už jsem tu někdy dříve psal, "asi bych se jednou nevrátil z lesa..." Nepochybuji přes to o většinové snaze kompetentních lidí tento problém nepodceňovat a v mezích svého dosahu tyto trendy alespoň brzdit. Je to však málo. Opravdu to už dávno chce radikálně změnit celý přístup k lesům - vytvářejícím naše klima a vodní zdroje. Totéž samozřejmě platí pro zemědělské hospodaření - viz naše předešlá shoda.
Ještě malý dovětek. Výraz zisk jsem použil asi nevhodně, ale rozhodně jde o peněžní zhodnocení dřeva pro zlepšení ekonomického výsledku. Proto kamiony vozí stále i velké množství zdravých kmenů nejen listnáčů, ale i borovic a modřínů. Za ně se opravdu platí mnohem lépe. Když už ale ohromné plochy lesů byly vykácené z důvodu kalamit, pak jakýkoli zdravý úsek lesa by měl být tvrdě chráněný. Látá se tím propad hodnoty smrkové kulatiny a náklady na opětovné výsadby - které by, dle mého soudu, v této situaci měly jít především ze státních, či evropských prostředků. Uvádíte sám, že dřevo buku se nesmí nechat zestárnout. V tom je právě ta chyba pohledu. Dřevo buků a obecně staré jedlo-bukové porosty jsou základním kamenem zdravého lesa s ohromnou schopností přirozené obnovy i v našich podmínkách. Právě dřevo starých buků až po jejich poměrně rychlý rozpad tvoří biologický základ budoucího lesa a skýtá také ohromné hnízdní možnosti mnoha ptačím druhům. Tato jejich hodnota by měla být tou rozhodující, nikoli včasné zpeněžení mladé kulatiny.
ReagovatSouhlasím sice s váma, ale ekonomika má v reálu vždycky přednost, takže se vytěží buky ve věku, kdy je jejich dřevo nejefektnivněji prodejné, co na tom záleží, že hlavní odběratel je dnes Čína, stejně, jako u kůrovcem znehodnoceného smrkového dřeva.
Nakonec jistě jste podepsal petici za záchranu zemědělské krajiny, organizovala to Česká ornitologická společnost spolu s Mysliveckou jednotou, sehnali dost slušnou podporu ve formě podpisů no a výsledek je naprostá NULA, zemědělci si prosadili dosavadní hospodaření, přitom dotace, které dostávají jsou více než dostatečné. A právě proto, že mají dost prostředků, prosadili si to, co vyhovuje jim, že tráví nejen flóru a faunu v té krajině, ale i následné spotřebitele potravin. Takže iluzi, že se v tomto státě dožiju nějakého ekologického hospodaření, té jsem se dávno vzdal.